Když jsme byli malí a chodili s dědou a taťkou do sklepa lisovat, stáčet a filtrovat mladá vína, vyráběli se tehdy stylem čím víc, tím líp. Z keře jsme posbírali i kbelík hroznů, stačilo, když to mělo 13 stupňů cukernatosti a oba byli spokojení. Vyrábělo se jen bílé Burgunda, jak se tenkrát Rulandě říkalo, Vlašák a Veltlín no a červené Vavřinec. Měli jsme dohromady pár řádků, kolem 700 hlav. Později, když jsme již dospívali a vraceli se potají nad ránem ze zábavy a za chvilku nás taťka budil za svítání, abychom šli pracovat do vinohradu, tak už tenkrát jsem říkal, toto já nikdy dělat nebudu, myšleno živit se s tím...

Později, počátkem 90 let, kdy jsem měl možnost pracovat ve strojírenském průmyslu jako zásobovač a brácha jezdil s kde jakou technikou po dokončení zemědělské školy, toto byla pro nás životní zkušenost. Procestovali jsme tedy republiku křížem krážem, pocítili jsme poptávku po moravských komoditách a to především vínu, ale také meruňkách, okurkách, brabmorách...Řekli jsme si tedy, pojďme to zkusit sami a tím to začalo. Začali jsme úplně od nuly.

Děda nám půjčil sklep, strýc šampusák, budoucí tchán deskový filtr a Pavel pořídil od známého z práce náš první 500 lt sud, taťka nám dal možnost vyrobit si vůbec naše první víno, byl to Vavřinec, střídali jsme se u kádě při míchání ve dne v noci. Lahvovali jsme u rodičů v garáži.

Kontakt s klientem byl přes telefon u tety nebo jsme museli chodit volat na poštu. Na linku se čekalo i několik let. Rodiče nám hodně pomohli, bez těch by to nešlo, dovolili nám postavit si vlastní výrobnu ve dvoře. Sklep s plastovými nádržemi, v patře zpracování a ruční lahvovačku, etikety jsme lepili ručně. V patře byla naše první kancelář, první počítač, mobilní telefon a dokonce i internet. Starý lis jsme přivezli z Rakouska, pro nás to byl tenkrát velký posun vpřed. Pronajali jsme si Avii a vyrazili prodávat. Časem jsme získali jak zkušenosti tak i další a další odběratele.

Před vstupem do EU jsme stáli před rozhodnutím jak dál, do té doby jsme vykupovali hrozny od různých pěstitelů v okolí, ne vždy byla kvalita taková, jakou jsme potřebovali. Dnes to již vidíme jako správně rozhodnutí, začali jsme v roce 2002 s výsadbou prvních vlastních vinic a areálek u rodičů byl pro nás nedostačující. Veškeré vydělané peníze jsme investovali zpět do vinařství. Postavili jsme celé nové vinařství, včetně moderního zpracování, řízeného kvašení, vinifikace, lahvovací linky a skladů. Postupem času jsme rozšiřovali plochu vinic až na dnešních 155 ha kolem Pálavy v Mikulovské vinařské podoblasti v prestižních vinařských obcích Novosedly, Pavlov, Mikulov, Horní a Dolní Věstonice, Nový Přerov, Brod nad Dyjí, Pasohlávky a Drnholec. Je to pro naše vinařství velmi důležité, že již od volby vhodného klonu, odrůdy již při výsadbě, přes řez až po konečnou sklizeň sami ovlivňujeme kvalitu hroznů, jakožto nejdůležitějšího faktoru pro výrobu finálního výrobku, vína.

Stejně tak jako i jiné obory i náš vinařství a vinohradnictví jde mílovými kroky kupředu. Používáme, co možná nejmodernější technologické zařízení ve vinařství, stejně tak šetrně se chováme i k přírodě. Hospodaříme ve vyšším stupni integrované produkce.

Richard Foltýn